Květen 2012

Pětibodový zázrak na počkání

22. května 2012 v 23:12 | ----A.
Je to za mnou. S touto myšlenkou jsem se dnes ráno probudila a stále té skutečnosti nemohu uvěřit. Odmaturovala jsem. A nejen že jsem odmaturovala, já svým výkonem šokovala sebe, své okolí i komplet celou rodinu.

Mým tajným snem bylo získat vyznamenání, ale když jsem včera krátce po poledni nakráčela do budovy gymnázia, bylo mi jasné, že se tento sen zařadí do krabice hned vedle Nobelovy ceny za literaturu. Ne, vážně, byla jsem blbá jak tágo a věřila, že se před maturitní komisi ještě jednou postavím. Najednou jsem doufala ve čtyřky.

Rázem se však ukázalo, že duto prázdno v mé hlavě zřejmě nebylo. V angličtině i češtině jsem ztratila po pouhém jednom bodu (A vím zcela přesně kde. Věřte mi, že Hrozny hněvu do konce života už nezapomenu!), v němčině jsem tedy nejednou zaváhala, protože půlhodinu po angličtině mě opravdu nic atraktivně německého nenapadalo, takže jsem si odnesla dvojku a ze zsv, z něhož mi běhal mráz po zádech po celý den, jsem vybojovala jedničku. Suma sumárum, dala jsem to za pět! Mamča plakala (Měla jsem na chlup stejné známky jako ona.), babička plakala, druhá babička mi sdělila, že jsem nejlepší z jejich strany a tak celkově mě teď všichni děsně milují a opakují, jak jsem je překvapila. A je to super pocit, že jsem něco takového dokázala. Bylo to asi štěstí, to jistě, ale na druhou stranu... DOKÁZALA JSEM TO! A dokonce víc, než po čem jsem toužila! Kdo ví, možná mi i ta NASA jednou zavolá, abych nastoupila do rakety...

Když se na vše dívám zpětně, rozhodně nezažívám pocity, že by mi maturita připadala snadná. Kdepak! Maturita je pekelná dřina. Na nervy a pochopitelně na vědomosti. Stresuje vás čas, víte, že jsou otázky, které si úplně nedáváte, cítíte ten tlak, nechcete zklamat, a to především sami sebe. Chcete-li poradit, tak měsíc před maturou mějte už vše připraveno i dočteno a ten měsíc předem se začněte učit. Tři týdny poctivého studia jsou dle mého názoru tak akorát (mluvím ale jen o případě, že maturuje z předmětů jako já) na naučení a poslední týden jen opakujte. Ti, co již odmaturovali, vám sice budou vykládat, jak je to úplně v klidu, ale není. Pořád existuje šnace, že se vám něco nevyvede a tato myšlenka s vámi bude po celou dobu maturit...

A mé plány na následující čtyři měsíce? Lenošit, pracovat online, číst, stážistkovat (Ať to vyjde, ať to vyjde!), psát svou rozdělanou knihu, fotit a blogovat o sto šest!

Státní maturantkou snadno a rychle

17. května 2012 v 11:50 | ----A.
Státní maturita úspěšně oslavila své první narozeniny a já si ji při té příležitosti vyzkoušela na vlastní kůži.

Říká se, že největší strach člověk zažívá před bojem. Mám-li být upřímná, mne nejvíce z míry vevedl až boj samotný. Říkala jsem si: Na češtinu jsi dobrá, jestli něco umíš, tak česky. Angličtinu taky zmákneš, třeba ne na 100%, ale máš FCE, tak se uklidni. Jo, uklidnila jsem se, s odstupem těch pár týdnů si ale říkám, že jsem se uklidnila až příliš.

Večer před první písemnou zkouškou jsem se ani neobtěžovala se na cvičná zadání podívat. Měsíc předem jsem si udělala pár cvičení, ale pak mě to přestalo bavit, u mě klasika mimochodem. Co se slohové práce týče, zasklila jsem přípravu úplně. Témata jsem dopředu pochopitelně neznala a říkala jsem si, že tam bude určitě úvaha, kterou ani na dvojku nenapíši.

Pak ale přišlo ráno a neprozřela jsem jen fyzicky, nýbrž hlavně mentálně. Didaktický test z češtiny byla jen snůška slovíčkaření a jestli se to potkalo s češtinou jako takovou, si netroufám tipovat. V posledních letech se podstatně zpomalila má rychlost čtení, takže když jsem otevřela zadání a na mě se vysypala hromada textu, zamrazilo mě v zádech. Nakonec jsem to zvládla, ale udržet pozornost mě stálo pěknou dávku energie. Jen jeden dodatek - Je mi někdo schopen vysvětlit, co v didaktickém testu z ČJ dělaly roky a grafy? Když se řekne čeština, přestavím si i/y, shodu podmětu s přísudkem, čárky, ale určitě ne tohle. A tak jsem si vytvořila o celých státních maturitách jasný obrázek: Kreativci z CERMATu mají téměř anglický smysl pro humor... Pokud vás zajímá výsledek, tak za tuto část mám jedničku.

Po tříhodinové pauze následovaly ony slohové práce. Orosila jsem se podruhé. Z nabízených úvah jsem byla schopna kvalitně ztvárnit pouze jediné téma, jenže to mělo háček. Velice velký, ostrý ocelový háček. Výchozí text. Tak to ani náhodou, odfrkla jsem si v duchu. Ono napsat úvahu inspirovanou takovým úvahovým textem není totiž až taková sranda. Ta inspirace má asi milion výkladů, tudíž jsem zbaběle otočila list a pustila se do nenáviděného vypravování. Jsem opravdu zvědavá, jeslti i zde obhájím jedničku.

Didaktický test z angličtiny byl fajn a za jedna. Sice jsme opět slovíčkařili, ale co se dá dělat, oni si nemohou pomoci. Jestli mě však něco na písemných skutečně rozohnilo, byl to tzv. writing. Popsat podrobně v rozsahu 120-150 slov nový dům, říct, co se nám na něm líbí, a ještě pozvat kamarádku na návštěvu? To ani česky, natož anglicky a s pěknými frázemi i specifickou slovní zásobou! Takže můj konečný součet slov 180. Bůh žehnej toleranci jedné periody.

Tím však zábava se samostatnými písemnými projevy neskončila. V rozmezí 60-70 slov jsme měli napsat e-mail kamrádovi z nějakého kurzu, že se nemáme jak dostat na náš společný výlet, jestli můžeme jet s ním, jak si rozdělíme náklady a ještě se dohodnout na detailech. Finální počet slov 80.

Přišla jsem domů, hodinu se vztekala, následně brečela, pak nadávala a nakonec jsem upadla do hluboké melancholie nad vlastní neschopností. Také tentokrát se nemohu dočkat výsledku.

Člověk si na jednu stranu řekne, že za ten rok už to dávno měli mít dotažené s jasně položenými otázkami. Já jsem třeba docela vycvičená právě ze zmiňovaných FCE, ale člověku, který zkoušky tohoto typu nikdy nedělal, to mohlo způsobit značné komplikace. (Tady platí myslet přímočaře, nehrát si na umělce a už vůbec nečíst mezi řádky!) Jenže pak se podívám na televizní zpravodajství, jak vedou Ratha do policejního auta za miliony v podlaze, vzápětí si vzpomenu na korupční aféru VV, na Dobeše, jenž své ministerstvo poněkud nezvládal, zvláště pak fondy EU, a už se nedivím ničemu. Nějaká státní maturita je jen odrazem toho, jak tato země funguje.