Leden 2015

Příběh králičí

18. ledna 2015 v 14:52 | Adéla
Slíbila jsem vám povídání o tom, jak došlo k obratu o 180° a následnému pořízení králíka, fakt totiž nejsem milovník ničeho, co má větší zuby než já. A jestli na tohle povídání byl někdy správný čas, tak je to nyní - po dvou hrncích kafe, v půlce třetího šálku čaje, na dně pytlíku sušeného zázvoru, po jednom kousku sweetie a na začátku patnácté epizody Gossip Girl. Suma sumárum, na přechodu mezi romantismem a neoklasicismem v britské literatuře. Takže se zabořte do křesla a vychutnejte si řádky plné hlodání, hopkání a milování.
10904637_10205032391465739_8609714328303309888_o


S hlavou vztyčenou i potopou biblickou

12. ledna 2015 v 0:28 | Adéla
Nastanou-li v životě problémy, máme tendenci sklopit hlavu a hroutit se. Ale někdy je nejlepší dopadnout na pořádně tvrdou zem, byť se na ni většinou shodíme sami. Ta pevná půda pod nohama, kterou tím získáme, za to stojí.
Už jsou to čtyři roky, co jsem se seznámila s Tajemstvím. Jistou dobu jsem byla jeho veřejně známou propagátorkou, později jsem si vytvořila vlastní filozofii, to však nic nemění na faktu, že mi nový životní postoj změnil život. Čtyři roky bylo všechno takřka bezchybné. Drobné překážky jsem překračovala bez větších problémů. Každému se občas nezadaří a tak jsem to brala. Dneska jsem naštvaná, zklamaná, smutná, ale zítra slunce stejně zase vyjde a neznamená to konec světa. Takže proč ztrácet hlavu? Tyhle drobné zkoušky mne však měly připravit na to, co přijde. Pěstovaly mou odolnost, nebojácnost a schopnost udržet se nad věcí. Ať už tou věcí bylo cokoliv. Vše mě to mělo připravit na těch pár kopanců v posledním čtvrtroce. A upřímně řečeno si myslím, že jsem neobstála. Tedy aspoň z části určitě ne.

Toulky Zlínem a silvestrovské veselí

5. ledna 2015 v 19:00 | Adéla
Leden. Jak já ten měsíc nemám ráda! Člověk si sice koupí novou obuv, díky škole mu však do bot stejně teče. Zrovna dnes se bavím nad odborným jazykem, který loni sklidil takový úspěch, že jsem si ho zkrátka musela dát ještě jednou. Nebudeme si nic nalhávat nejsem zrovna studijní typ. A tak ať se z toho nezblázním, pojďme zavzpomínat na mé oslavy Silvestra.
B3
Přítel musel ještě na Silvestra do práce, a tak jsem ho šla doprovodit a rovnou nakoupila ještě pár opomenutých surovin. A když už jsem v tom poletování byla, udělala jsem si menší procházku centrem. Naposledy v roce 2014.

...a co přijde?

4. ledna 2015 v 16:01 | Adéla

2015

Už několik let dodržuji jedinou novoroční tradici - sleduji video londýnského novoročního ohňostroje. Až dodnes to pro mě byl sen, jemuž jsem se chtěla přiblížit, a tak jsem vstupovala na svou 365 dní trvající pouť vždy se slovy: "Za rok tam budu." A nebýt uplynulé noci, snad bych se také 1. 1. 2015 opakovala. O tom však až zítra.
Mnoho lidí začíná rok slovy "Letos bude všechno jinak!" Dávají si nejrůznější předsevzetí, kterým snad i nějakou tu dobu věří, ale po pár dnech (v některých zvláště vlastní vůli vzpurných případech to nejsou dny nýbrž hodiny) je vše zase zpět v normálu. Zase kouří, zase místo salátu spořádají půlku plechu koláče, zase podléhají známostem na jednu noc a tak dále a tak dále. Po dobrých patnácti letech, kdy jsem si dávala novoroční předsevzetí, se jich letos zříkám, a to s okamžitou a definitivní platností. Pokud něco chcete změnit, začněte na tom dělat hned teď, nikdo nepotřebuje žádný časový milník, jímž svůj "nový život" odstartuje. Je to jen o tom prvním kroku. A tak tentokrát nepřicházím se seznamem toho, co budu dělat v roce 2015 jinak, nýbrž se seznamem mých plánů pro tento rok.

Co přišlo...

3. ledna 2015 v 15:50 | Adéla
Ubíhají poslední minuty letošního roku a já se neubráním polemizování ani představám. Polemizování o tom, co přinesl rok minulý, představám o novotou vonících zážitcích roku nastávajícího.