Leden 2016

Seriály (nejen) mého dětství, které musíš znát i ty!

29. ledna 2016 v 17:39 | Adéla
Se seriály se v poslední době doslova roztrhl pytel, ale jen málokterý se dokáže předvést něčím originálním a nezapomenutelným, proto často unikám do televizní historie, která je plná skvostů a já bych vám teď ráda představila ty největší perly, jež tam ukrývají.

BEVERLY HILLS 90210
Než přišly nafintěné královny Upper East Side, pozlátko a popularizace promiskuitního způsobu života, vznikl seriál Beverly Hills 90210, své doby absolutní fenomén, dokonce mnohem větší než celá Gossip Girl. V tomto seriálu je všechno. Bohaté děti, chudé děti. Dospívající pod společenským tlakem, zároveň čelící problémům ve škole, s rodiči, problémům dospělého života, které přijdou dřív, než by měly. Jelikož však seriál vznikl v devadesátých letech minulého století, skandální situace jsou prezentovány na mnohem vyšší úrovni než jak se k nim staví seriály dnešní a příběhy kalifornských středoškoláků, kteří se rovněž dopouští téměř neodpustitelných chyb, zcela jasně ukazují, kde jsou hranice slušnosti a nepřenastavují tak tradiční žebříček hodnot. Dokonce varují před mnohými riziky a nemocemi, na které se v dnešním světě zapomíná. Jako třeba na HIV. Znovu jsem BH začala sledovat nedávno a znovu mu propadla, takže skutečně doporučuji zhlédnout!

CHARMED
Charmed... Jestli jsem něco v dětství a v období puberty vážně milovala, byly to právě tyto sestry Halliwellovy. Magický boj dobra proti zlu na pozadí všedního života tří půvabných sester, doplněn o milostná dramata s dobře vypadajícími muži. Co víc si přát? Je to jeden z těch mála seriálů, u nichž nemáte pocit, že jste to už někdy někde viděli a naopak vás inspiruje, dovoluje snít. Ostatně díky tomuto seriálu vznikla spousta mých povídek.

CHŮVA K POHLEDÁNÍ
Jestli hledáte sitcom se zcela kouzelným humorem, jenž se vám doslova vtiskně do srdce, Chůva k pohledání v podání úžasné Fran Drescher se stane něčím, nač se budete koukat pořád dokola, aniž by se vám seriál zprotivil. Naopak jej budete víc a víc milovat, víc a víc se smát. Mou osobně nejoblíbenější postavou je sluha Niles, jehož repliky vás dostanou do kolen!

VERONICA MARS
Jako poslední jsem si nechala doslova seriál svého života. Veronica Mars vznikla na počátku tisíciletí a příběh školního vyvrhele mne udržel nad vodou v dobách, kdy jsem ve škole i doma prožívala nejhorší časy. Prořízlá pusa, zarputilost a neohroženost hlavní hrdinky mě inspirovala a přinutila uvěřit, že když to člověk nevzdá a vykašle se na názor okolí, může být život vlastně super. Rovněž se mi líbí, až až do poslední epizody dané série nemáte tušení, kdo je vrah, že vás příběh dokáže zcela strhnout, že vás nechává v napětí a netrpělivém očekávání, co se stane dál. Jakmile vás Veronica Mars jednou lapí, dokážete se odpoutat až u titulek na konci celovečerního filmu, jehož se před pár lety seriál dočkal.

Černý humor Padesáti odstínů černé a objevená temnota v nitru publika

29. ledna 2016 v 2:35 | Adéla
S přítelem jsme navštívili promítání filmu FIFTY SHADES OF BLACK. A jelikož jsme si oba odnesli velmi silný zážitek, rozhodla jsem se napsat částečně recenzi filmu, částečně o tom, co jsem díky němu zjistila.

Parodie je parodie, tudíž kdokoliv, kdo jde do kina s tím, že si odnese hluboký kinematografický zážitek, je idiot. Parodie nevznikají s ambicemi na Ceny Akademie, vznikají jednak aby poukázaly na absurdnost některých událostí či scén z jiných filmů, jednak ve snaze pobavit diváky a nechat jejich hlavy vypnout. Proto jsem pochopitelně do kina nešla s přehnanými nároky. Žilami mi protékala vlna zvědavosti. Zvědavosti a víry, že Odstíny šedi dostanou pořádný klepec, jaký si za svou pochybnou kvalitu, ještě pochybnější soudnost a naprosto neexistující důvod k jakémukoliv respektu zaslouží.

Už u pokladny jsme však narazili na prvního blbce, což se snažím užívat ještě slůvka slušného ražení. Ostatně řekněte sami -co za inteligenta si rezervuje dvojsedačku sám pro sebe? Skupina tupých hlav se rozrostla, jakmile jsme dorazili do promítacího sálu. Dáma ve středních letech o řadu níž vášnivě referovala svému společníkovi o tom, jak jezdí na nějaké akce, protože tam vždycky dostane vzorečky krémů, šampónů a že se tam dobře nají. Z čiré jízlivosti jsem chtěla začít mluvit o všech těch luxusních hotelech a akcích, kam jezdívám já, ale nakonec mi to přišlo podřadné. Bandy hihňajících se teenagerů také nevěstily nic dobrého. Stejně jako prostorově řešenější žena v letech s chipsy v jedné a lahví vodky v druhé ruce. Říkala jsem si, že se svým pytlíkem slaných dýňových semínek a filtrační lahví s vodou v kabelce dělám asi něco špatně.

Film začal. Scény z Odstínů šedi tahal za vlasy tak, jak to jen šlo, objevilo se parodování filmu Magic Mike i proslulé fotografie Kim Kardashian se šampaňským a odhaleným pozadím. Jak minuty ubíhali, začali jsme si však všímat věci, jež nás poněkud znepokojila. Inteligentním vtípkům reagujícím na aktuální dění, k jejichž pochopení je třeba mít trochu všeobecný přehled a základní ponětí o světě kolem, jsme se smáli jen my dva. Zbytek kina byl zticha jako pěna. Takže vtípky na Trumpa, vyjádření postoje k Obamacare či reakce na zarputilost a posedlost bin Ládinem zůstaly zcela nedoceněny. Dokonce se moc nesmáli ani přirovnání četby Fifty Shades of Grey k mučícímu nástroji! To už jsem čekala, kdy někdo podotkne, že "takhle to v knížce nebylo." Zato když došlo na extrémně velká pánská přirození, promiskuitu a klasické "blbečkovské" scény, mohli se potrhat smíchy. A dáma odkudsi vzadu si opakovaně nesouhlasným tónem ulevovala povzdechy: "Ježiši."

Náhle jsem pochopila, proč tolik lidí film odsoudilo. Jednoduše jej nechápou. Nezaznamenali satiru na politickou situaci na mezinárodní scéně, na postavení černošského obyvatelstva, na pohnuté hodnoty dnešního světa. Co se to s námi děje? Je jednoduší jen koukat a VŮBEC nepřemýšlet? Jak jsem řekla, od parodie neočekávám nominaci na Oscara, ale i parodie dokáže pobavit na inteligentní úrovni. Problém je, že se dnešní publikum inteligentně bavit nechce. Padesát odstínů černé mě však dokázalo pobavit způsobem vyplachujícím mozek od všedních starostí, zároveň mi však vehnal do očí slzy smíchu hrou na kultivovanou notu. Christian Black vám tedy dá přesně to, co je od dobré parodie žádáno a bude vám dobrou společností kdykoliv, kdy zatoužíte po troše relaxu a dobré nálady.

Plesové nehty jako od profíka raz dva

28. ledna 2016 v 12:33 | Adéla

Začátek roku se tradičně nese v duchu plesů a pohádkového třpytu. Která z nás by tedy na těchto událostech nechtěla zářit jako princezna? K tomu je kromě dokonalých šatů, účesu a make-upu potřeba i perfektní manikúra, protože manikúra dělá dámu! Proto jsem si připravila tři naildesigny přesně pro tento tp příležitostí, s nimiž si hravě poradíš i doma.

Jako první se můžeš nechat inspirovat jemnou kombinací zlaté a nude odstínu růžové, který tvoří podklad. Následně si vezmi zlatý, otři jej z obou stran, aby štěteček "zplacatěl" a následně zlatou ledabyle natři do horní části nehtu podle fotografie. Ve finále můžeš nehet přelakovat průhledným lakem, který jednotlivé vrstvy sjednotí.

Použité laky:
Miss Sporty Lasting Color Gel Shine 110 (nude růžový)
NYC Crystal Couture 011 Fashion Queen (zlatý)


Na druhý design si kromě stříbrného, šedého a průhledného laku připrav i izolepu. Po tom, co si natřeš nehty šedým podkladem a necháš je dostatečně zaschnout, si promysli různé geometrické variace. Aby sis ulehčila práci a dosílila přesných linií, přelep si nehty jemně izolepou a volné nech jen plochy, které budeš chtít natřít stříbrně a pusť se do toho, následně odlep izolepů dřív, než stříbrný lak začně zasychat. Jakmile druhá vrstva zaschne, opět nehty přetři průhledným lakem a hotovo!

Použité laky:
Miss Sporty Lasting Colour Maxi Brush 548 (šedý)
Gabriella Salvete Stars Enamel Brown Sugar 16 (stříbrný)


Jako třetí jsem zvolila stříbrno-modrou kombinaci, místo modré můžeš ale zkusit například tmavě zelenou, černou nebo vínovou. Jako první tedy opět nalakuj nehty podkladovou barvou (v mém případě tedy modrou) a po zaschnutí si vezmi stříbrný. Ten si kápni do rohu nehtu, důkladně otři štěteček a začni barvu velmi lehce roztírat směrem k protějšímu hornímu rohu, abys vytvořila paprskovitý efekt a nakonec zase přetři průhledným lakem.

Použité laky:
Gabriella Salvete Stars Enamel Brown Sugar 16 (stříbrný)
Miss Sporty Lasting Color Gel Shine 510 (modrý)


5 nejlepších valentýnských dárků

24. ledna 2016 v 1:09 | Adéla
Předvalentýnská atmoška mě letos vážně nějak pohltila. Zřejmě proto, že mám letos poprvé milion jiných starostí a Valentýn je vděčným tématem pro mou mysl, která úvahami nad ním relaxuje. A dnes se zrelaxovala do takových rozměrů, že vyplodila řadu tipů na dárky, které osobně považuje za zcela geniální a vyvolává ve mně vražednou touhu po jejich získání i darování.




KNIHA
Pokud vám někdo dokáže vybrat knihu dle vašeho gusta a s tím pravým tématem pro danou příležitost, berte tuto skutečnost jako ten největší kompliment, jenž vám může někdo složit. Knihy jsou plné emocí, plné příběhů, každá má vlastní jazyk, vlastní poslání, každá vyjadřuje něco jiného. Je dokonalým darem, přesto jedním z nejtěžších rozhodnutí. V každém případě ale dokáže udělat radost, protože všichni máme nějaké zájmy, vzory, sny a knižní trh dnes již dokáže pokrýt každou stránku naší osobnosti. Pokud chcete ženě říci, jak ji milujete, nikdy se nespletete, pokud sáhnete po publikaci s milostnými básněmi či citáty. Poslední dobou se mi líbí také povídkové soubory, protože jsou rozmanitější než romány a pokud se navíc jedná o rámcové vyprávění (doslovně přeloženo z angličtiny, takže se omlouvám, pokud je český výraz jiný), tím lépe, líbí se mi, jak všechny dílky nakonec zapadnou jeden do druhého. Pokud však někomu dáváte knihu, zanechte v ní věnování. Věnování z knihy z masové produkce učiní unikát. A pokud nemáte slov, podtrhněte v knize pasáž, jež to řekne za vás, pak už stačí jen podpis. Každý se chce cítit výjimečný a vlastnit něco, co nikdo jiný nemá.

MILOSTNÝ DOPIS
Zní to banálně, ale upřímný dlouhý milostný dopis je něčím nádherným, co si každý dobře schová a po zbytek života čas od času znovu a znovu pročítá. Milostný dopis nemusí být jen formou prudkého emočního výlevu, zkuste jej zpracovat jako básničku či povídku o tom, jak vztah vůbec vznikl, kdy se ze zamilování vyklubala láska. Vím, jak to zní, ale když je ten Valentýn, věřím, že duhu nikdo zvracet nebude.

PERSONALIZOVANÝ DÁREK
Když už jsem zmínila věnování, je třeba odstavec věnovat personalizovaným dárkům vůbec. Osobně si myslím, že těžítka, polštáře a hrnky s fotkami jsou pro partnera či partnerku už trochu kýčem, tyto věci dokáží ocenit zřejmě už jen rodiče a prarodiče, kteří po nich více méně i touží. Dárek se dá personalizovat mnohem originálnějším způsobem - například gravírováním. Nechte vyrýt své iniciály či datum do přívěsku na řetízek nebo třeba na zadní stranu iPodu, do něhož nahrajete písně, které máte s daným člověkem spojené. Rovněž můžete nechat vyrobit u klenotníka šperk speciálně pro svého partnera.

DÁREK VLASTNÍ VÝROBY
Doufám, že se teď nemýlím, ale řekla bych, že dárek vlastní výroby jsem od partnera nikdy nedostala. Přitom jsou těmi nejkrásnějšími, těmi nejnezapomenutelnějšími. Zkuste své drahé polovičce namalovat obraz, natočit krátký film či klip, složte píseň, vyrobte něco ze dřeva nebo plyšáka, případně můžete trefně nazdobit hrnek. U hrníčku bych se ale soustředila na něco opravdu osobního, na nějaký váš interní vtípek.

MODRÝ LESNÍ ROH
Každý milostný příběh má svůj ekvivalent pro ikonický modrý lesní roh, něco, co je prakticky symbolem oné lásky, který vyjadřuje to, jak významná pro nás je a jak je pro nás každá vzpomínka tou nejdůležitější na světě. V tomto směru vám neporadím, co přesně by to mělo být, ale snad vám napovím svými zkušenostmi. U prvního přítele to byly píseň With You od Chrise Browna (kterou jsem použila jako soundtrack pro vzpomínkové video k výročí) a veverky. Asociace s nimi se mi vybavují dodnes. S druhým přítelem se mi vybavuje Krteček a film Ted. Totemy současného vztahu si nechám pro sebe. Přeci jen je to něco, co stále trvá a co cítím potřebu chránit.

OUTFIT INSPIRACE: Zasněžená pončová romance

4. ledna 2016 v 23:44 | Adéla
Asi se všichni shodneme, že ačkoliv je vážně příjemné, když nás při procházkách mezi padajícími vločkami sněhu zahřívá teplý huňatý kabát, rozhodně nejsou tyto kousky šatníku zrovna nejpraktičtějšími parťáky do přeplněných obchodů nebo ve školních šatnách. A tak jsem sebrala všechnu odvahu a zkusila huňatý kabát nahradit jinou vrstvou - pončem.

Nejdříve jsem si říkala, že musím být úplný blázen, když vycházím z domu jen v dlouhém svetru a ponču, ale jak se ukázalo, tento podzimní hit neztratil svůj šmrnc ani praktičnost, byť se ulicemi prohání mráz.

V kombinaci s černými punčochami, modrým svetrem, teplou šálou, rukavicemi a čepicí jsem se cítila jako v bavlnce. Tento outfit není samozřejmě příliš vhodný pro dlouhé pobyty na mrazu, ale na přeběhnutí mezi domovem a školou či prací, potažmo pak zastávkou hromadné dopravy je ideální! Člověk si rázem může vychutnat svobodu, o níž bývá v zimních měsících ochuzen, snadněji se pohybuje a co se mě týče, ohromně mě bavilo sledovat, jak jednotlivé konce vlají kolem, zatímco jsem blbla v první pořádné sněhové nadílce sezony! A co ty, dáš ponču šanci?